V létě k vodě jedině s knížkou
Blíží se čas dovolených a nepostradatelným společníkem u
vody je pro mě knížka. Knížky čtu celý rok, ale na dovolené bývá víc času a
můžu si čtení víc užít. A když dovolená za hranicemi nevyjde, můžu se do
dalekých krajů podívat aspoň v té knížce. Takže tady jsou moje dva tipy a
pak taky dva knižně cestovatelské netipy.
Přibalila jsem ji do kufru, když
jsem jela na klasickou válecí dovolenou do Chorvatska. Odehrává se na Balkáně,
takže mi přišlo tak nějak stylové si ji přečíst právě tam. Je o dívce, které
zemřel dědeček, a ona pátrá po jeho životě, smrti a magických příbězích, které
jí kdysi vyprávěl a které se možná staly nebo taky nestaly. Jeden je o tygrově
ženě a druhý o nesmrtelném muži. Kniha proplouvá od přítomnosti do minulosti,
takže se dotýká i událostí války v Jugoslávii, ale nic tu není zasazeno do
pevného historického nebo geografického kontextu. Nevíte, kde přesně, ani kdy
přesně se ta která část příběhu odehrává. Ale to poutavé vyprávění o městě s krásným,
starým mostem, kde jedna z postav dědečkových příběhů chtěla být kdysi
muzikantem, mě donutilo pátrat, zda to místo má nějaký reálný předobraz. Byl to
Mostar a právě díky popisu v téhle knize jsem se tam o pár měsíců později
podívala (kuk článek o Mostaru). Občas díky příběhům objevíte nádherná místa. Tygrovu ženu jsem četla
v anglickém originále, ale český překlad snad taky špatný nebude. Určitě
doporučuji přečíst!
Tahle je z té kategorie, kdy
víte, že v létě nikam nevyjedete, protože ho celé strávíte s malým miminem
u dědy na zahradě. Což ostatně taky není špatné trávení léta, zvlášť když je za
rohem přehrada a pivovar (a jaderná elektrárna jako bonus), ale moře to není. Inu,
když nemůžete k moři, půjčíte si v knihovně knížku, která ho má na
obálce.
Jedna z částí knihy se odehrává
v italské oblasti Cinque Terre, konkrétně v zapomenutém a opuštěném
městečku, kde na rozdíl od těch ostatních pěti žádní turisté nejsou, ale mladý
majitel jediného místního hotelu sní, že jednou konečně dorazí i sem. A velmi
tvrdohlavě pro všechny případy buduje na břehu moře tenisový kurt. Nakonec
dorazí jedna herečka na počátku kariéry, která v Římě natáčí velkolepou
Kleopatru a již je třeba tak nějak uklidit. Příběh ze 60. let se prolíná se
současností a celé je to velmi vtipné, velmi nápadité a koneckonců i velmi
překvapivé. Zároveň i krásné a pravdivé. Je to knížka, která se čte sama, ale
není povrchní, ani hloupá.
A teď z opačného soudku. Tenhle
bestseller jsem si koupila v Barceloně (kuk můj článek). Obvykle si knížky vozím nejen na
dovolené, ale i z dovolených. Většinou si něco koupím, abych měla na dané
místo vzpomínku, a pak po čase čtu a zároveň vzpomínám, jak to tam bylo skvělé,
co jsme všechno zažili a tak. Takže jsem si koupila Katedrálu moře
v anglickém překladu. Valná většina knihy se odehrává ve středověké
Barceloně a jakýmsi ústředním momentem, okolo kterého se celý příběh točí, je
stavba katedrály Santa Maria del Mar. Ale do Barcelony mě kniha moc nepřenesla.
Spíš jsem si připadala jako v jihoamerické telenovele. Některé části se
četly dobře, pak přišel na hlavu postavený zvrat a nastalo 100 stran zbytečné
nudy. A vůbec celé to bylo hrozně
překombinované a na hlavního hrdinu se snášelo tolik ran osudu, že proti němu
snad i život Ježíše Krista byl procházka růžovým sadem. Ale nepopírám, že
někoho takové dlouhé ságy bavit můžou a těch skoro 700 stran se bude na
dovolenou hodit. Pokud k nim patříte, tak vám svoje anglické vydání klidně
věnuji. Já už se do toho podruhé určitě pouštět nebudu.
Jestli je Katedrála moře telenovela,
tak tahle Dívka už je fakt jenom blbá telenovela. Halí se sice do vznešeného
hávu, ale je to obyčejná harlekýnka z trafiky. Asi jsem si prvně měla
přečíst tuhle recenzi, možná by mě to
aspoň trochu trklo, že tohle ne. Ale plánujeme se letos vydat aspoň na skok do
Benátek, tak jsem se tam knižně chtěla podívat předem. Byl to ovšem krok dost
vedle. Autor Katedrály moře měl nějakou znalost historických reálií a aspoň
v tomhle ohledu mi to přišlo tak nějak uvěřitelné. Tohle je, jak kdyby to
psala po večerech kadeřnice z panelákový sušárny. Prostě blbý.
Snad vás tenhle seznam trochu
inspiroval a víte, co si přečíst a čemu se vyhnout. A budu ráda za vaše tipy.
Nejlépe ze severní Itálie. Za necelý měsíc balím kufr, tak ať vím, co do něj
přidat.
0 comments