Harry Potter v Portugalsku
Když jsem sestavovala itinerář naší
portugalský cesty a na Livraria Lello jsem narazila, bylo jasný, že tam musím.
Musím s vykřičníkem! Ať to stojí, co to stojí! Aby bylo jasno, ani pro
Davida, ani pro holky tohle zrovna vysněný ráj na zemi není. Nakonec to stálo
jen 20 euro za knížku a to se vyplatí! Do knihkupectví jsme se doplazili někdy
v podvečer a bylo tam poměrně dost lidí. Nic pro kočár. David se Stázkou
tedy čekal venku a my se s Toničkou šly kochat. Vstupné do knihkupectví Lello
stojí 4 eura, které ale zároveň slouží jako voucher na nákup. Cílem toho
poplatku je prý proměnit čumily ve čtenáře (volná parafráze), což se asi vcelku
daří. Hlavně tedy chápu, že kdyby žádný vstup nebyl, bylo by tam nejspíš
k nehnutí a nikdo by si v klidu nenakoupil. Já ty 4 eura využila na
knížku pro Toničku, na zkoumání knížek pro sebe jsem neměla prostor. Chtěla
jsem hlavně udělat nějaký fotky a už jen, aby se tohle povedlo a dítě se mi u
toho nikam neztratilo nebo nespadlo, bylo vcelku náročný. Tož na bloumání po
knihkupectvích si budu muset počkat do důchodu.
Ale zpět k tomu Potterovi.
Hodně vás to praští přes oko, když se přiblížíte k nějaký univerzitě.
Studenti tam nosí přesně ty potterovský hábity. Když jich potkáte víc
v patřičných kulisách, přijdete si jako ve škole čar a kouzel
v Bradavicích. Studenty uvidíte ve více městech, největší koncentraci jich
má ale asi univerzitní město Coimbra. Tam koupíte i plno suvenýrů
s obrázky ohábitovaných studentů, i když zrovna ty hábity v obchodě
se suvenýry neměly. Škoda.
A pak tu bylo ještě město, jehož
jméno se nedá vyslovit. Guimarães. Těžko říct, jestli tu Rowlingová někdy byla
(možná jo, je to ani ne hodina cesty od Porta), ale na mě tamní náměstí
působilo vyloženě magicky, tajemně a pohádkově. Hodně to dělají ty gotické kulisy
v kombinaci s typickými portugalskými domečky a hlavně památník bitvy
na Rio Salado ze 14. století. Na mě působil jako brána do jiných světů.
Ještě jsem se na těch internetech
dočetla, že v Portu Rowlingová psala také v kavárně Cafe Majestic.
Tam jsme nebyli, ale vypadá tak krásně, jak jen secesní kavárna může vypadat. Tam
na vás inspirace musí padat ze stropu plnými hrstmi. O všech místech, které
jsme v Portugalsku navštívili, dříve či později napíšu, ale když se blíží
ty Vánoce, měla jsem náladu na kapku pohádkový článek. A vlastně jsem díky tomu
výletu dostala i chuť si přečíst toho Pottera. Už jsem si ho zarezervovala
v knihovně.
Knihkupectví Lello (ta neogotická budova uprostřed) |
Na těch překrásných schodech se chce vyfotit každý |
Tonička a bubáci (tak těm ohábitovaným studentům řikala) |
Bubáci zezadu. Bohužel jsem je nějak pořádně nezvládla vyfotit |
Náměstí města, co nejde vyslovit |
A magický bitevní památník |
2 comments