Máchám, mácháš, Mácháč
A hlavně ten Mácha, protože Mácháč a
okolí je Karla Hynka kraj. A kraj krásnej. Ani se Máchovi nedivim, že se mu tak
líbil a prochodil ho křížem krážem. Taky je to kraj, kterýmu jsem návštěvu
dlužila. I když Máchovo jezero patří k největšim českým dovolenkovym klišé
a v Mácháči se koupal snad každý, já si nepamatuju, že bych tam někdy
byla. Možná v dětství, ale když si to nepamatuju, tak se to nepočítá.
Jezero samozřejmě není žádný opravdický jezero, ale normální rybník, který byl ve 14. století založen Karlem IV. A samozřejmě se vždycky nejmenovalo Máchovo, protože ten byl ve 14. století ještě hodně hodně na houbách. Básníkovo jméno se v souvislosti s názvem jezera vžilo koncem 19. století a k úřednímu přejmenování muselo urazit cestu až do roku 1961. Aspoň tak tvrdí Wikipedie. Proč se z rybníku stalo jezero, už Wikipedie neříká, ale není tak těžké si dát dvě a dvě dohromady. „Jezero hladké v křovích stinných zvučelo temně tajný bol…“, rybník v Máji nezvučí, rybník by libozvučně nezněl a do rybníka ze skály Jarmila neskáče. Tak se z rybníka stalo jezero, u kterého dokonce najdete i Jarmilinu skálu. Za Máchových časů bylo totiž rybníko-jezero větší než dnes a skála kousek od pláže s tobogánem sahala až do vody. Dneska by Jarmila mohla skočit tak akorát z toho tobogánu.
Jezero samozřejmě není žádný opravdický jezero, ale normální rybník, který byl ve 14. století založen Karlem IV. A samozřejmě se vždycky nejmenovalo Máchovo, protože ten byl ve 14. století ještě hodně hodně na houbách. Básníkovo jméno se v souvislosti s názvem jezera vžilo koncem 19. století a k úřednímu přejmenování muselo urazit cestu až do roku 1961. Aspoň tak tvrdí Wikipedie. Proč se z rybníku stalo jezero, už Wikipedie neříká, ale není tak těžké si dát dvě a dvě dohromady. „Jezero hladké v křovích stinných zvučelo temně tajný bol…“, rybník v Máji nezvučí, rybník by libozvučně nezněl a do rybníka ze skály Jarmila neskáče. Tak se z rybníka stalo jezero, u kterého dokonce najdete i Jarmilinu skálu. Za Máchových časů bylo totiž rybníko-jezero větší než dnes a skála kousek od pláže s tobogánem sahala až do vody. Dneska by Jarmila mohla skočit tak akorát z toho tobogánu.
Vlastně kecám. Ani z toho by
tenhle víkend do vody neskočila, protože jezero bylo kompletně zamrzlý. Ale o
to větší zážitek to byl, protože zamrzlej Mácháč to je teprve pecka! Že o
romantickym wellness víkendu obuju brusle, jsem teda fakt nečekala.
Celý tenhle výlet byl dárek pro Davida k narozeninám, protože co mu vymyslet lepšího než něco, z čeho budu mít užitek i já, že? Ba ne, takhle jsem o tom samozřejmě nepřemejšlela, ale…no, to je jedno. Nebudu zabíhat do problematiky „jak je těžký vybrat dárek“. Prostě jsem projela romantické pobyty na hotely.cz a snažila se vybrat něco, co mi nezruinuje peněženku, nebude to kýč, nebude to daleko od Prahy a bude to mít nějakou atmosféru. Minimálně tu atmosféru hotel Port na břehu Máchova jezera sliboval. Takže i kdyby bazén zamrzl, sauna vyhořela a masérka byla bezruká, pořád by to mohlo být dobrý, říkala jsem si. Když chceš romantiku, kam jet jinam než do Máchova kraje?
Popravdě teď nevím, jak k tomu
přistoupit, aby následující řádky nezněly jako propagační letáček hotelu. No,
prostě spokojeni jsme byli maximálně. Byli jsme tam bez dětí (romantický pobyt,
že jo), ale rádi bychom tam zajeli na pár dní i s dětmi, protože celý
hotel je příjemně baby-friendly. Mají i nějaký certifikát na dveřích, dětský
židličky, dětskou herničku, dětský hřišťátko, plno možností sportovního vyžití.
Půjčují opravdu všechno možný i nemožný sportovní náčiní (i nehotelovým hostů,
když budete mít cestu kolem) včetně bruslí. Prvně jsem chtěla pobyt spíš koncem
března a kromě sauny, bazénu a jídla jsem to chtěla směřovat k pěšímu
putování po Máchových stopách. Třeba dojít pěšky na Bezděz. Nakonec to
termínově vyšlo na začátek března a vyhráli jsme jackpot. Mrazy nám překazily
pěší putování, ale za to Mácháč zamrzl. A projet jezero na bruslích byl zážitek
všech zážitků! Naštěstí bez vymáchání a kupodivu i bez pádů.
Pod Bezděz jsme ale aspoň dojeli
autem. Sezona sice ještě nezačala a hrad byl zavřený, ale nemohli jsme si
odpustit vidět Máchovo jezero taky z jiné perspektivy. A vůbec když to tam
okouzlilo Máchu, musíme to vidět taky. I zavřený. Otevřený to zvládneme někdy
příště i s dětmi a přihodíme k tomu ještě tajemný hrad Houska, kde
měl Mácha divoké sny.
PS: Ještě si nemůžu
odpustit zmínku, že v hotelu Port skvěle vaří a výhled z pokoje na
jezero je nepřekonatelný. Mácháč sice není žádný sedmý div světa, ale stejně
jsem se na něj z okna nemohla vynadívat.
PPS: Pokud si chcete zabruslit a žádný zamrzlý Mácháč v dohledu, podívejte se na stránky Veřejné bruslení. Najdete tam kus ledu, co bude vašemu srdci nejblíž.
PPS: Pokud si chcete zabruslit a žádný zamrzlý Mácháč v dohledu, podívejte se na stránky Veřejné bruslení. Najdete tam kus ledu, co bude vašemu srdci nejblíž.
Mácháč plnej bruslařů |
Jarmilina skála |
Nějaký to jídlo nesmí chybět |
Pokoj s výhledem |
Jaro přichází na Bezděz |
A Mácháč z Bezdězu |
0 comments