­
června 2018 - uneseni

Sedím vysoko, vidím daleko (rozhledny a vyhlídky)

27.6.18
Na rozhledny jsem nikdy moc nebyla. Vylézt na kopec a koukat do kraje sice není k zahození, ale nějak zvlášť jsem to nevyhledávala. I když třeba vylézt na Letnou na pivo a koukat na Prahu se mi líbilo vždycky. Čim víc ale fotim, tim víc mě to táhne nahoru. Nejen kvůli těm fotkám, ale...

Continue Reading

Secesní pohádka Sibylle von Olfers

20.6.18
Některé věci vás ovlivní na celý život. Události, výjevy ze života, obrazy, úsměvy, chutě, vůně a samozřejmě knihy. A možná někde v dětství začala moje láska k secesnímu umění (a třeba i k umění obecně), i když jsem o původci toho všeho dlouho netušila a už vůbec neměl žádné jméno. Jsou dětské knížky, které milujete i...

Continue Reading

Číňan, Japonec, Český Krumlov

13.6.18
Kdo nebyl v Krumlově, jako by nebyl. Každej miluje Krumlov a každej tam chce. Po Praze je to prostě česká turistická jednička. Nějakou dobu jsem se pracovně pohybovala mezi cizinci (inu, jazykovka a korporát) a do Krumlova se vydával opravdu každý z nich. A já se vždycky trochu styděla, protože já v Krumlově nebyla. Trochu trapný. Až...

Continue Reading

Porto, baby!

6.6.18
Jsou města, o kterých toho víte dost, i když se nijak zvlášť nesnažíte. Nějaký vyprávění a příběhy furt lítaj ve vzduchu. Paříž má Eiffelovku, New York Sochu svobody, Londýn Big Ben, Verona Juliin balkón, v Barceloně je zase Sagrada Familia a tak by se dalo pokračovat dál a dál. O Portu jsem sice věděla...

Continue Reading