­
Jak cestovat v době přeturistované - uneseni

Jak cestovat v době přeturistované

by - 2.10.19



Koncem tohohle léta v mojí sociální bublině velmi zřetelně vyplavala na povrch jedna věc – je přeturistováno. Už nešlo jen o pár článků v novinách nebo osamělé povzdechy opravdových cestovatelů.  Prostě i od lidí, který bych označila jako instagramovej mainstream znělo: „hrůza, bylo tam lidí jak sraček.“

Čísla jsou neúprosný a nemusíme si tu s nima mlátit o hlavu. Letenky jsou levný, víc lidí na to má a mnohem víc lidí cestuje. Přiznejme si to, jsem jedna z nich. Dneska vás to letadlem z Prahy do Londýna vyjde levnějc jak vlakem do Ostravy. Což je naprosto postavený na hlavu. Když po mě Český dráhy v létě chtěli za cestu osobákem Znojmo – Vídeň přes 600 korun, fakt jsem si říkala, jestli si ze mě dělaj prdel, nebo co. Jako ráda zvolim ekologickej způsob dopravy, ale nenechám se u toho okrást.

Takový normální den v Krumlově

Levný letenky znamenaj i kratší pobyty. Městem proběhne stádo pakoňů stylem: „Přišel, viděl, vyfotil.“ či „Po nás potopa.“ a je poměrně jasný, že obyvatele tohle začíná poněkud točit. Trochu jak kdyby vám bytem několikrát denně proběhlo dvacet lidí, pohodili obaly od svačin a zase zmizeli. Někde už je toho fakt moc, takže se mluví o regulaci turismu, což jiní vidí jako totalitní praktiky, protože „kdo nám má co nařizovat kam jezdit.“

Přitom mi přijde, že i v tomhle dnešním přeturistovanym světě se dá cestovat v klidu, míru a bez davů. Fakt. Turisty a rodiče s dětma ve větší koncentraci poměrně nesnášim a myslim, že masovkám se nám až na drobný přešlapy daří úspěšně vyhejbat. A hlavně si myslim, že kdyby se následujícími radami řídilo víc lidí, běhalo by po planetě Zemi mnohem víc veselých poníků s duhovou hřívou. Zkrátka a dobře, žilo by se všem líp. Nebo vás to pobíhání s foťákem po přeplněných místech jako baví?

Chrám svatýho Marka - nikdy jsem nebyla uvnitř, protože #dyckyfronta

Jeďte mimo sezonu


Jsou místa, který vidět chcete a lidí tam bude dost vždycky. Liduprázdnou Paříž nebo New York můžete zažít asi jen v době, kdy tam nebude úplně dobrý pobývat. I já, pokud chci nasbírat všechny památky UNESCO, se musím někdy vydat do jámy lvové. Takže je třeba udělat to chytře. Do toho New Yorku pojedeme začátkem března během jarních prázdnin. Jako jo, bude tam zima, ale to nám v Přírodovědnym muzeu někde uprostřed koster dinosaurů vadit nebude.

Naprosto skvělý bylo na přelomu listopadu/prosince i Portugalsko, kdy jsme si užili slunný dny na pláži, předvánoční výzdobu a až na jednu výjimku (však řikám, že někdy se to nepovede) jsme se nikde nemačkali. Dokonce ani v lisabonskym oceanáriu, kde se jinak prý stojí poměrně velký fronty. Velká pecka taky byla, když jsme v lednu zavítali na německý hrad Wartburg (jinak velmi populární turistický cíl – něco jako Karlštejn) a byli jsme na prohlídce tři. Já, David a průvodce. Měli jsme to anglicky i bez příplatku a dozvěděli se toho opravdu hodně. Chápu, že pokud máte děti školou povinné nebo pracujete jako učitelé, je to s tim mimosezónnim cestovánim těžší, ale jak jsem psala v předchozím odstavci – místo do českých hor, který budou o jarňákách plný, můžete třeba do toho New Yorku. Nebo do Slovinska, kterýmu bych se o velkých prázdninách vyhla obloukem.

Hrad Wartburg - víc jak lidí tam bylo holubů

Jděte mimo hlavní proud


Ale i když v sezoně pojedete, nic není ztracený. Hodně lidí cestuje velmi povrchně. Prostě oběhnou pár top památek, co najdou v každym průvodci, a dál je nic nezajímá. Takže i když to v Benátkách na Ponte di Rialto a náměstí Svatýho Marka bude boj o holej život, stačí přejet lagunu a je možný, že tam třeba nikoho nepotkáte. Stejně tak se můžete vyprdnout na Veronu (a hlavně na ten Juliin balkon) a místo toho se podívat třeba do Mantovy. V Českym Krumlově stačí zase zaplout do nádhernýho kláštera a máte o poznání jinej zážitek.

A rozhodně to neznamená, že by tahle místa byla nějak blbější. Naopak. Jsou krásný, akorát tu prostě tolik nezapracoval turistickej marketing. Jako dobrá inspirace vám může posloužit mapa na mym blogu a mapa, co má na stránkách UNESCO, taky není k zahození. Najdete tam plno krásných míst, o kterých zatím moc lidí neví (třeba italská Brescia nebo polské kostely Míru).

Photoshop k mazání lidiček netřeba (polské kostely Míru)

Zůstaňte dýl


Řada míst, která trpí pod tíhou overturismu (neboli přeturistování), je přes den sice nacpaná k prasknutí, ale večer v nich chcíp pes. To je třeba problém italských Benátek nebo Českýho Krumlova. Ubytování v Benátkách je drahý, takže lidi většinou přijíždí pouze na den. Tady jsem vinna taky. Za svůj život jsem tu byla čtyřikrát, ale nikdy jsem nepřespala. Omlouvám se Benátky, někdy svůj dluh splatim. Krumlov to jsou plný autobusy, který se tu dopoledne vysypou a večer zase zmizí. A co jsem tak slyšela, to stejný platí i pro rakouský Hallstatt. Takže zůstaňte přes noc a až většina turistů vypadne, budete mít ulice sami pro sebe.

Svatý Marek obsypaný turisty a takhle na ostrůvku přes lagunu nikde nikdo (a v klášteře tu maj Tintorettovu Poslední věčeři)

Koukněte na Instagram…


…abyste věděli kam nejezdit. Když vidím xtou fotku, na který je zachycen osamělý poutník u panensky čistýho a nedotčenýho Lago di Braies, není tak těžký dát si dohromady dva a dva. Ten poutník tam nebude jeden, ani dva a do osamělosti to celý bude mít hodně daleko. Bude tam dav lidí honících se za krásnym záběrem osamělýho poutníka v panensky čistý přírodě. Ty lidi se u toho budou třeba i převlíkat, aby na tý fotce vypadali extračuprkůl. A u toho bejt nechci. Prostě Instagram je dobrá inspirace. Najdete tam fotky krásnejch míst a taky míst, který budou krásný jenom na instagramu.

Ukrajinský Užhorod na těch instagramech moc nenajdete

Užijte si to


Když vidim všechny ty honby za lajky a pěknou fotkou na Instagram, řikám si: „Vážně budete na smrtelný posteli vzpomínat na to, jak jste udělali pěknou fotku a dostali 1576 lajků?“ Ok, možná někdo i jo, ale prvořadý by měl být přece ten zážitek. Dnešní člověk je tak posedlý dokumentací zážitků a pocitů, že mu nezbývá čas si ty věci fakt užít a prožít. Přiznám, že i mě to focení občas sere, protože bych se ráda soustředila na tady a teď. Ale tak píšu blog a o některých místech chci vyprávět i dalším lidem, což bez fotek dost dobře nejde. Na místa, o kterých vyprávět nechci, si ale foťák vůbec neberu a jen si občas něco cvaknu na mobil do rodinnýho alba.

David si užívá slunný odpoledne na portugalský pláži v prosinci

Jste na návštěvě


A nejdůležitější na konec. Pamatujte, prosím, na to, že jste na návštěvě, takže se podle toho i chovejte. Když někam přijdete na návštěvu, taky tam nevyžerete lednici, nepoházíte všude odpadky, nenecháte bordel na záchodě a tak nějak obecně se nebudete chovat jak kokot. Pokud to uděláte, už vás nejspíš nikdy nepozvou. Což ovšem v turismu úplně nefunguje. Úplně se mi nelíbí ty lowcost trendy, kdy by všichni všechno chtěli nejlíp zadarmo. Ono to zadarmo není, tak svoje hostitele, prosím, nevyžírejte a chovejte se tak, jak chcete, aby se turisti chovali u nás.

PS: Na Aktuálně.cz najdete k tématu poměrně dost článků. Za všechny vybírám tento a tento a hlavně rozhovor s mojí oblíbenou Kateřinou Šedou, která se tématu přeturistování věnuje ve svý umělecký tvorbě. A přesně, jak říká: Turismus nejde zrušit, musíme naučit turisty chovat se jinak.

I takhle může vypadat centrum Krumlova

Juliin balkon ve Veroně mě hodně nenadchnul...

...ale Mantova byla úplně jiný kafe

Oceanárium v Lisabonu, v sezoně to tam bude tvrdý

Občas se ale do turistický apokalypsy prostě trefíte (portugalská Sintra)


Může se vám líbit

0 comments