Pamatujete si, kdy jste byli poprvý u moře? Jestli jste mladší ročníky, tak nejspíš ne. Naše holky si to taky pamatovat nebudou, ale pro nás starší tohle byla velká věc. Moje první moře proběhlo v Gradu v Itálii. Bylo mi asi jedenáct a jeli jsme autem s mámou, ségrou, strejdou a tetou. Bydleli jsme v jakymsi megakempu...
Mám v životě velký štěstí, že kolem sebe mám plno lidí, který mám ráda a který maj rádi mě. Rodinu, která je poměrně rozsáhlá, kamarády, který jsem za ty léta nastřádala, prostě plno lidí, se kterýma bych chtěla trávit dost času. Bohužel den má jen 24 hodin, rok 365 dní (většinou) a jeden lidskej...
Proč jsme se kdysi při cestě na Balkán rozhodli podívat i do Kosova, si vlastně ani moc nepamatuju. Asi jsme byli tupě zvědavý, jak to vypadá v zemi, kde ještě nedávno naplno hořel válečný konflikt. Na to, abychom se zde zdržovali nějak více, jsme byli ale jaksi srabi, takže náš plán byl zemí jen...
Chodit po památkách, který najdete v každym průvodci je pro amatéry. Sice si s sebou vezu magazín Lonely Planet s tipy na Lublaň, ale nakonec jsem si řekla: ne, půjdu na to jinak. Vlastně to rozhodla jedna věta. „Vzala jsi holkám pasy?“ Normálně bereme pasy dětem vždycky. I když jedem jen kousek za hranice, protože kdo...
architekturacestování s dítětemErich Mendelsohnkrajinná zahradanejkrásnější výhledNěmeckoparkUnescozahradazámek
Podivuhodný svět jednoho města (Postupim)
Všichni jsou už v Berlíně, jenom my jsme jeli do Postupimi. V mojí sociální bublině je Berlín velmi populární město, protože všechny ty hipsterský kavárny, bistříčka, galerie, street art a já nevim co ještě. V Berlíně byl skoro každý, v Postupimi málokdo. A jestli někdo náhodou v Postupimi byl, jen si tam odskočil od berlínských kafíček. Jenže přátelé...
