Jestli čtete blog už
nějakou dobu, asi víte, že většinu léta trávíme na Vysočině kousek od Třebíče.
A jestli to nevíte, právě jste se to dozvěděli. Letos už jsem myslela, že jsme
všechny výletní cíle ve zhruba hodinovym dojezdu s dětma objeli a
prozkoumali. Minimálně takový ty wau věci, o kterých stojí za to psát blogový
příspěvky. Ale ono ne. Ten kraj je prostě nevyčerpatelnej. Loni jsme byli vedle
ze Znojma a z Mikulova, letos nám učarovalo Podyjí.
Nalákalo nás tam vlastně
už to loňský Znojmo, kdy se nám mimo jiný dost líbilo v návštěvnickym
centru Znovínu Znojmo. Kromě ochutnávání jsme se tu dověděli o vinici Šobes,
jedný z nejstarších u nás. Podle posledních archeologických průzkumů byla
vinice osídlena nebo obdělávána již v období 5000 let před naším
letopočtem a víno se tu pěstuje minimálně od středověku. Díky své poloze na
ostrohu u řeky Dyje má vinice poměrně specifický mikroklima a kromě vína se tu
daří i různý zvířeně. Třeba ještěrkám zeleným. Tyhle zvířátka má Znovín
nalepený i na vínech z tratí, kde ještěrky zelený žijou, a když budete mít
štěstí, třeba je na Šobesu potkáte.
Podyjí mi přijde jako jeden z méně turisticky atraktivních národních parků. Takhle na Šumavu nebo do Krkonoš jezdí každej, ale Podyjí jsem ve svý bublině jako častý výletní cíl moc nezaznamenala. Možná tu lidi míří spíš do sklípků a na pěší turistiku už jim síly nezbejvaj. Přitom, jak jsem tak zkoumala mapy, těch zajímavých míst je v Podyjí fakt hodně a hezkých tras se tam bude dát naplánovat určitě dost. My nakonec přes léto zvládli dva výlety, tak je tu ve zkratce házim pro inspiraci. Oba výlety jsou poměrně krátký a vhodný pro děti. Navíc je toho na nich tolik k vidění, že velký počty kilometrů stejně nemáte šanci nahonit. Furt budete někde zaseklý na pozorování divů přírody.
Výlet první – Šobeská lávka a vinice Šobes
Houpající se lávka, smočení v řece a degustační stáneček uprostřed vinic. Já vám nevim, ale jde naplánovat lepší výlet? Pro holky to byl jeden z těch „tam chci ještě někdy“ výletů. Cachtaly se v řece, kde měly svůj ostrov, pozorovaly vážky, teda vlastně motýlice, a rozhodně se nechtěly hnout z místa. Mě motýlice fascinovaly taky, i když ještě větší požitek byl ten degustační stánek Znovínu na Šobesu s nádhernym výhledem do kraje. I ta ještěrka přišla.Auto jsme nechávali ve vsi Hnanice, která je sama o sobě plná sklípků a příležitostem k degustaci, odtud jsme se přesunuli k lávce, kde jsme měli velmi dlouhou zastávku na koupání a pozorování. No, a nakonec jsme to vzali na vinici Šobes a odtud zase zpět s opětovnou zastávkou na pozorování motýlic. Na Šobesu jsme potkávali spíš cyklisty, takže tam půjde naplánovat i dost zajímavých cyklotras.
Výlet druhý – Nový Hrádek u Lukova
Zříceninu hradu jsem našla čirou náhodou, když jsem zkoumala mapu Podyjí, a přišla mi jako naprosto boží výlet. Sem totiž autem nedojedete, musíte pěkně po svých. Prostě tajemná zřícenina uprostřed lesů, která leží až na konci naší země na samý hranici s Rakouskem. Řeka Dyje tady totiž tvoří státní hranici a hrádek je na kopci nad ní. Ostatně kolem Dyje je tu jak na český, tak na rakouský straně hradů a zřícenin víc.Na webu hradu najdete několik možností, kde zaparkovat, my to brali od bunkru a čekaly nás zhruba 3 kilometry cesty. Zřícenina je zajímavá nejen z historickýho hlediska, ale je to i velmi cenná přírodní lokalita. Domov tu mají ještěrky (a těch pochodovaly po hradě fakt zástupy), užovky (ty mají na hradě dokonce svoje líhniště) a taky netopýři. U vstupu nám navíc paní ukázala několik vzorků megabrouků, který také v okolí můžete potkat, no, prostě pro holky to byla cenná lekce přírodopisu. A abych nezapomněla v lesích tu roste ještě brambořík nachový.
Dva tipy navrch
Pokud jde o ten přírodopis, chtěla jsem vám tu ještě doporučit časopis pro děti Ahoj divočino, který vychází 4 x ročně (na každý roční období jedno číslo, teď bude podzimní) a dozvíte se tam, co se právě děje v přírodě. Jsou tam informace, tvoření, úkoly i nápady na různé aktivity – spíše pro školní děti, ale svoje si tam najdou určitě i školkový. A já čísla nevyhazuju a myslim, že z těch informací se bude dát čerpat ještě na střední škole. Píšu to tu hlavně proto, že letní číslo bylo hodně o hadech a vážkách, což se nám tematicky hodilo k výletům, jelikož hadů a vážek jsme tohle léto potkali víc než dost.Druhý tip je pro dospělý, protože to jsme zase u toho vína. Pokud pojedete směr Podyjí nebo Znojmo, určitě se stavte ve vinařství Lahofer. Je to kus pěkný nový architektury a takový mi vždycky udělají radost. Přijde mi, že těch zajímavých realizací, který stojí za výlet, zase tolik neni. A navíc tam maj i fajn víno.
Vinice Šobes |
Brambořík |
Nový Hrádek u Lukova |
Líhniště užovek |
Asi poprvé jsem potkala ještěrku bez ocasu |
Divizna na nádvoří |
0 comments