S dětmi ve slovinských termálních lázních Terme Olimia

by uneseni - 28.7.24

Letní dovolená s dětmi je pro mě náročná disciplína. Válení u vody mě nebaví, čím dál hůř snáším vysoký teploty a z větší koncentrace lidí se mi ježí chlupy. Děti samozřejmě volají po vodě, ideálně po moři, a různých dětských atrakcích. A řekněme si upřímně, čím jsou starší, tím je to volání hlasitější. Tuhle letní rovnici už jsme zvládli vyřešit německou Rujanou, rakouským Neziderským jezerem nebo mořem v Dánsku spojeným s návštěvou Legolandu.

Letos se nějak intenzivněji ozývalo volání po skluzavkách, tobogánech a dalších vodních atrakcích. Taky se ozýval omezenější rozpočet, drahé prázdninové letenky, přeplněné italské pláže, no, nebylo to jednoduchý, ale nakonec do cesty mých internetových vyhledávání skočily termální lázně Terme Olimia ve Slovinsku.

Slovinské termální lázně

Slovinsko je na termální lázně bohaté a najdete tu mnoho komplexů, které kromě klasických bazénů, wellness a nabídky různých léčebných procedur mají také vyžití pro děti přesně s těmi vytouženými skluzavkami, tobogány a dalšími vodními atrakcemi. Termální lázně najdete i u populárního jezera Bled, kde se to v létě turisty jen hemží.

My si vybrali poklidnější Terme Olimia na východě Slovinska u chorvatských hranic. Za prvé se lázně prezentují jako rodinné, za druhé byly levné a za třetí jde v rámci Slovinska o naprosto turisticky opomíjenou oblast (kvůli tomu jsou asi taky levné), takže jsem tak nějak doufala, že nás nečeká žádný přecpaný blázinec. Na druhou stranu byly určité obavy, co se tam kromě toho koupání vlastně bude dát dělat. Ale tak vypadalo to, že komplex je uprostřed lesů, kousek je klášter a stádo jelenů, co se nechá pohladit, nějak jsem v turistický potenciál místa věřila.

odpočinek s dětmi v lázních Terme Olimia

Lázně Terme Olimia

Lázně byly postaveny v 60. letech původně pod názvem Atomske Toplice neboli radioaktivní lázně, což se neukázalo jako úplně marketingově atraktivní, takže byly v roce 2000 přejmenovány a taky prošly obrovskou proměnou. Bazény tu jsou moderní, krásný, vkusný, čistý a těžce baby friendly. Velmi příjemné byly třeba společné sprchy, na které jsme sice prvně koukali jak zjara a hledali pánský a dámský, nakonec jsem se ale radovala, že na to konečně někdo přišel. Haleluja. Přece jen, když jsi sedmiletá holka a jdeš do bazénu jen s tátou, nechceš se s nim jít koukat na naháče do pánských sprch, ale zároveň nejsi tak šikovná, abys to v dámských zvládla sama. Problém to ostatně není jen pro děti, ale taky třeba pro kohokoli jiného, kdo je omezený v pohybu (Obyčejná máma by mohla vyprávět). A já kvituju, že když se chci sprchovat bez plavek, nemusim exhibovat před skupinou cizích paní a můžu se prostě zavřít do kabinky sama.

A takových vychytávek tu bylo víc. Třeba neklouzavý povrch v dětském bazénku. Mnohokrát za ten pobyt jsem si říkala, že tady konečně někdo opravdu přemýšlel, protože občas mívám pocit, že designéři děti nenávidí. Jinak si oblibu umisťování plechových skluzavek na přímé slunce vysvětlit nedokážu. Ale tak pojďme k tomu, co v komplexu vlastně najdete.

V Terme Olimia je klasický bazén Termalija s vnitřní a venkovní částí a potom část Family Fun, což je wellness pro rodiny s dětmi. Tady najdete tobogány, klouzačky, lezeckou stěnu, hernu pro malé i velké (s fotbálkem a videohrami), odpočinkovou část, kde si klidně můžete dát s mrnětem šlofíka, vodní bar, kde si kromě drinků dáte i zmrzku, což mi přišlo poměrně odvážné, ale kupodivu jsem v bazénu žádnou zmrzku plavat nepotkala, a taky písečnou část s vodou a bábovičkama pro děti a příjemným ležením pro rodiče. Tady jsem si dokonce mohla číst i knížku. Román Buď jako řeka se mi povedlo za ten týden přečíst celý, což se mi na dovolených běžně nestává.

Pokud jste na sauny jako třeba David, můžete si taky odskočit do saunovýho světa, případně, pokud tu budete bez dětí nebo s většími samoobslužnými kusy, je tu celý wellness komplex Orhidelia, ale tam v popisu služeb nemohu sloužit, tam jsem nevkročila. No, a samozřejmě nechybí ani restaurace, takže se tu můžete louhovat od rána do večera, ale stejně tak si můžete odběhnout do souše svého pokoje.

O zhruba kilometr dál je ještě venkovní akvapark Aqualuna s neuvěřitelným množstvím skluzavek, tobogánů a celkově vyžití pro všechny věkové generace. Najdete tu koupání a atrakce pro batolata, předškoláky i milovníky šílených adrenalinových zážitků. I když některé ty atrakce vypadají horší, než jsou, ale kobří tobogán jsme nakonec nezkoušeli. Když jsem se přestala bát kobry samotné, odradila mě fronta.

Pokud jde o ubytování, na výběr máte z několika možností. U akvaparku Aqualuna je kempingová vesnice, kde se dá být třeba s obytňákem a je tu i glamping, ale spíš bych doporučila směřovat se do Terme Olimia. Přece jen těch možností, kdyby pršelo a bylo ošklivo, máte s dostupnými krytými bazény víc a taky odtud začíná plno hezkých turistických tras.

V Terme Olimia je několik ubytování různé kategorie, my zvolili nejvíc low cost apartmánovou vesnici Lipa a bylo tu všechno, co jsme potřebovali. Navíc jsme dostali hezky umístěný apartmán u lesa, odkud šel v horkých dnech příjemný chládek a do kterého jsem koukala jak na telku. Zeleň a množství ptactva bylo uklidňující. V ceně jsme měli neomezený vstup do bazénu Termalija a akvaparku Aqualuna. Rodinné wellness Family Fun jsme museli připlácet, ale stálo to 34 euro pro celou rodinu na celý den. Stejně tak se musely připlácet sauny, případně dospělá wellness část, pokud bychom ji chtěli využít. Dají se asi koupit různé balíčky podle toho, co potřebujete.

Podčetrtek

Kousek od lázní leží vesnice s pekelným názvem Podčetrtek, kde najdete příjemnou retrohospodu Bar Atom, hned vedle zmrzlinový stánek Sladoledarna Lipa a taky obchod s roztomilým dětským oblečením a ještě roztomilejším názvem Puffi. Šicí dílna je hned vedle obchodu, takže jestli jste na lokální značky, doporučuji. Na celou vesnici z lesů na kopci shlíží hrad Podčetrtek, momentálně nepřístupný, ale zároveň v čilé rekonstrukci. Co jsem tak zaznamenala, je tu plánována mimo jiné restaurace a výhledy z ní budou jistojistě epesní.

Do Podčetrteku se dostanete buď kratší cestou po chodníku vedle silnice, nebo delší přes lesy kolem hradu. Vyzkoušeny obě a ty lesy tu mají fakt hezké. Když procházku protáhnete, můžete dojít až k rozhledně Stolp zdravja in veselja na Rudnici. Hezký je ostatně celý Podčetrtek. Zvlášť mi učaroval kostel a květinová zahrada u něj. Trochu jak Hallstatt bez jezera a turistů.

Klášter Olimje, čokoládovna a přítulní jeleni

Plno květů na nás čekalo i u kláštera Olimje, kde se nachází jedna z nejstarších lékáren v Evropě. Nebo aspoň co z ní zbylo. Původní hrad z 11. století byl v 17. století přebudován na klášter. Mniši se tu ovšem moc dlouho neohřáli, protože klášter Josef II. roku 1782 zrušil. Dnes tu ale zase mniši v pěstování, sušení a míchání různých bylinných směsí pokračují a je tu také novější lékárna, kde si všechny ty směsi a různé tinktury můžete koupit. S pánem, který zde obsluhoval, jsme si moc hezky popovídali. Mimo jiné vyprávěl, jak jel kdysi svojí škodovkou do Čecha a auto se mu někde u Mladé Boleslavi rozbilo.

Kousek od kláštera je čokoládovna a větší kousek od kláštera ještě farma Jelenov Greben, kde chovají stádo přítulných jelenů. Jestli jste někdy obdivovali jelení město Nara v Japonsku, tak tohle je taková miniverze. Jelínci se tu procházejí, nechají se pohladit a samozřejmě taky nakrmit. Vstup na farmu je zdarma a najdete tu příjemnou kavárnu, farmářský obchod (kde koupíte i krmivo pro jeleny) a restauraci plnou jeleních specialit. Na ty jsem ovšem po všem tom ňuchňání a hlazení neměla chuť a dala si radši pohanku.

Kousek od farmy mají ještě svoje návštěvnické centrum s obchodem, kavárnou a taky výrobnou džemů, destilérkou, stáčírnou medu, keramickou dílnou a dalšími provozy, kam se můžete podívat, když si objednáte prohlídku. My to nestihli a asi by to s dětmi bylo náročné, protože by šlo o hodinu překládání z angličtiny, ale lákalo mě to. Taky kvůli té ochutnávce produktů na konci.

Další tipy na výlety

Tohle jsme tedy v Terme Olimia zvládli společně s koupáním za týden. Byla to klidná a hlavně odpočinková dovolená, během které jsme nemuseli nic moc složitě plánovat, mohli prostě jen tak být, něco vidět, něco ochutnat a něco zažít. Především to koupání tedy. Takhle jsem se ještě nevylouhovala.

Výletních možností je v okolí mnohem víc. Kromě pěších turistických tras jsme naráželi na příjemné cyklostezky a vinice. Kousek od resortu začíná Kozjanský národní park, zaujalo mě městečko s hradem Podsreda a větrná harfa na vrchu Vetrnik, kde by také mělo být plno krásných květů a krásné louky. Jako hodně zajímavý výletní cíl mi pak přišla partyzánská nemocnice Partizanska bolnišnica Javoršica, která fungovala za druhé světové války. Jo, lesy tu jsou hluboké a pro partyzány ideální, s dětmi mi to přišlo jako poměrně zajímavý výletní cíl, který se hodí i pro praktickou výuku dějepisu. A když už v tom budete a překročíte hranice Chorvatska, můžete navštívit i rodný dům velkého Tita.

Na východě Slovinska sice chybí velké výletní cíle, průzračná jezera, majestátní hory a zázraky přírody, těch menších cílů je tu ovšem poměrně dost. Navíc v klidu, tichu a bez lidí. Asi začínám chápat lidi, co pořád jezdí na to stejné místo. Sem bych se vrátila hned.